Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mrzí mě to kvůli lidem, řekl se slzami v očích Tomáš Nouza

7. 12. 2013

 M l. B o l. – Z kabiny vyšel jako jediný, kšiltovku naraženou hluboko do čela. Přesto se nedalo přehlédnout, že má slzy v očích a následně jej prozradil i roztřesený hlas. Tomáš Nouza (na snímku) před čtyřmi lety pomáhal Mladé Boleslavi do extraligy postoupit, teď byl i u jejího sestupu. "Nechci nikomu sahat do svědomí, ale my jsme jako tým prostě nepodali bojovný výkon. Z minulých let vím, že takhle se baráž hrát nedá. Chybělo v tom srdíčko," řekl.

 

Tomáši, proč Boleslav třikrát zvládla extraligu udržet a počtvrté už ne?

Já nevím… Strašně těžko se o tom mluví. Nechci nikomu sahat do svědomí, ale my jsme jako tým prostě nepodali bojovný výkon. Z minulých let vím, že takhle se baráž hrát nedá. Chybělo v tom srdíčko.

Takže bojovnost byla ten největší problém? Nebo v tom bylo i něco jiného?

Faktem je, že jsme od začátku tahali za kratší konec a bohužel to došlo až do sedmého zápasu. V úterý jsme sice mohli říkat bohudík, ale já dneska jednoznačně říkám bohužel. Takhle jsme prostě hrát neměli…

Dokážete říct, proč tam ta bojovnost nebyla?

Nevím. Těžko říct. Kdybych to věděl, tak třeba nespadneme…

Vzhledem ke všem těm barážím pravděpodobnost, že Boleslav sestoupí, stále narůstala. Souhlasíte?

Samozřejmě… Matematika je v tomhle jasná a potvrdila se. Nebo se to taky nějak říká s tím džbánem a utrženým uchem, že? Můžeme si za to sami. Měli jsme tam spoustu zápasů, kterými jsme se mohli vyhnout už jenom té samotné baráži. Prohráli jsme si to sami.

V minulých letech baráž hodně stála na Marku Schwarzovi. Jaroslav Hübl ale také podal dobré výkony, že?

Určitě. Není v žádném případě možné házet to na Jardu. Dělal, co se dalo. Jsme tým a všichni na tom máme svůj podíl.

Před sezonou přišly zatím snad vůbec největší posily, jaké kdy Mladá Boleslav v extralize měla. Splnily očekávání?

To mi asi nepřísluší hodnotit. Já myslím, že góly dávali, snažili se pro tým odvést svoje. Ale jak už jsem řekl, baráž se nehraje na jednotlivce, baráž se hraje na týmy. A v tom jsme bohužel selhali.

Kdy jste přestal věřit, že by se s tím ještě dalo něco dělat?

Já jsem věřil do poslední chvíle. Nechtěl jsem to vzdát…

V kabině jste byli zavření skoro půl hodinu. Můžete prozradit, co se dělo?

Skoro nic. Ticho. Myslím, že si každý v hlavě rovnal, co se stalo. Nikdo jsme to nehrál jen za sebe, hráli jsme to za město, za lidi na tribunách, za vedení klubu, za maséry a kustody. A nezvládli jsme to.

Tušíte, co bude dál? S vámi, s klubem…

Ani v nejmenším. Je to hodně čerstvé. Máme se sejít v pondělí a do té doby nevím.

V Boleslavi jste služebně nejstarší. Bolí to o to víc?

To nevím. Nevím, jak to bolí ostatní. Ale mě hodně. Je mi líto všech těch lidí, co tady do toho dávali celou tu dobu maximum a my jsme jim to nedokázali splatit. Od kustodů a masérů až po lidi, kteří nejsou třeba vůbec vidět. A pochopitelně kvůli fanouškům. Kvůli těm mě to mrzí možná vůbec nejvíc. Trpěli s námi čtyři roky a přitom chodili pořád v hojném počtu. Drželi při nás, povzbuzovali. Kvůli nim je mi to opravdu strašně líto.

Byly tam i slzy? Někteří hráči si před obličejem drželi po odchodu z ledu ručník. I vy teď působíte nalomeně…

(odmlčí se) Byl tam velký smutek.

Děkujeme za rozhovor.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA